Kolem Ostrého
| Region: | Šumava |
| Start: | Špičácké sedlo (Železná Ruda) |
| Cíl: | Špičácké sedlo (Železná Ruda) |
| Kilometrů: | 68 |
| Mapa: | 2268 x 2164, 2082 kB |
| Výškový profil: | 863 x 509, 17 kB |
Popis trasy
Odkud tento výlet zahájíme je celkem jedno, ale předpokládám že auto necháme někde v Rudě nebo na Špičáckém sedle na parkovišti nebo přijedeme vlakem do Špičáku nebo do Rudy. Hned po překonání silničního hraničního přechodu se vydáme po silnici stoupající doprava. Důležité je po překonání úvodního stoupání nepropást odbočku z asfaltu na lesní cestu. Poznáte ji podle toho, že jí předcházejí dvě vracečky a u odbočky stojí mohutný strom, na kterém jsou typicky německé, tak trochu nesrozumitelné turistické značky s obrázky zvířátek.
protože v tom počasí nemělo smysl brát sebou foťák.
Hned poté se lesní cesta rozdvojuje, jedna vede více doprava a nahoru, druhá doleva. Na mapě je vyznačena ona levá, ale i tou pravou se v pohodě dostaneme na parkoviště poblíž hlavní silnice. Cesta střídavě stoupá i klesá a po několika kilometrech se dočkáte pěkných výhledů na vrchol Ostrého. Směrem doprava postupně odbočuje několik silnic, které údajně vedou až těsně pod vrchol Ostrého, odkud se pak skalnatá špička dá zdolat pěšky, ale nezkoušel jsem. Snad příští rok.
Dále budeme postupně klesat a poměrně dlouhý sjezd nás provede osadou Eggersberg až do města Lam kde z původních 1100 metrů nad mořem zbyde pouhých 500. Nebojte se (nebo se bojte), každičký ztracený metr výšky opět "získáme" zpět, některé i dvakrát :-)
V tomto místě asi zaznamenáte, že mi při popisu trasy "došla" mapa. Nastavil jsem to neuměle, ale snad dostatečně srozumitelně. Takže podle mapy pofrčíme do Rittsteigu a pak už směrem k státní hranici a do Svaté Kateřiny, ze které si ještě užijeme kousek z sjezdu před podle mne nejtěžším stoupáním tohoto výletu - na cca sedmi kilometrech nastoupáme téměř půl kilometru.
Komu po zdolání dokopce zbydou nějaké síly, může po krátkém sjezdu pěšky sejít do Bílé strže podívat se na jediný vodopád (7m) na české straně Šumavy, ti normální ten zbytek sil využijí k tomu aby se vyškrábali do posledního stoupání před finálovým sjezdem k Černému jezeru a dále pak do Špičáckého sedla, popřípadě až do Železné Rudy, podle toho, kde stojí přibližovadlo nebo kde nocujeme.
Ve skutečnosti jsem v Bílé strži ještě nikdy nebyl, musím to napravit.
Na závěr jen upozorním, aby jste nepodcenili náročnost tohoto výletu. Ač je popis trasy celkem krátký, rozhodně to není výlet vhodný pro děti nebo osoby, které pravidelně nejezdí. V době kdy jsem trasu projížděl zrovna probíhalo pokračování "Ladovské zimy" a teplota (koncem května) klesala k pouhým šesti stupňům, k tomu sem tam sprška deště nebo i nějaká ta vločka, takže ke konci už to ani moc legrační nebylo.
V Praze 4.8.2006.
Poslední změna: 4.11.2006.
| Kontakt na správce webu | Návštěv: |