Interface k cyklocomputeru
Ciclo HAC4

Když jsem si někdy na jaře 2005 kupoval cyklocomputer HAC4, výrobek firmy Ciclosport, zdálo se mi zbytečné vyhazovat ještě další dva tisíce za software a interface pro připojení k počítači a tak jsem si toto příslušenství nekoupil. Bylo to také způsobeno tím, že jsem v té době byl již značně postižen Linuxem, takže Windows na mém počítači jaksi neexistovaly a software dodávaný firmou byl, jak jinak, pouze pro Windows.

Nijak mi to nevadilo, protože computer sám o sobě je výborné zařízení, které sportovci poskytuje snad všechny údaje o jízdě, jeho tepové frekvenci a okolním prostředí, které si jen může přát. Asi proto jej využívají i profesionální cyklistické týmy. Po čase se mi však začala možnost zpracovávání údajů na počítači zdát lákavou, přestože jsem o tom při koupi ani neuvažoval.

Co teď? Dokoupit interface se softwarem jako volitelné příslušenství samozřejmě lze, stejně jako téměř všechny ostatní díly počítače, ale.... ale rozhraní + SW pro připojení k počítači stojí kolem 2500 Kč (jaro 2006) a software je pořád jen pro Win :-(. 2,5 kKč je docela dost, tak jsem se trochu porozhlédl po internetu a zjistil jsem, že majitel webu www.noBrakes.de si převodník mezi HAC4 a počítačem vyrobil sám. Mimochodem, ty stránky jsou výborné, dotyčný musí být nejen slušný cyklista, ale i docela zručný kutil...

Začal jsem tedy pátrat, jestli někde nenajdu popis způsobu komunikace HAC4, případně nějaké další podrobnosti a indície, které by mohly postačovat pro napsání nějakého vlastního prográmku, alespoň pro ty základní funkce. A zjistil jsem, že nějaký nadšenec tohle už provedl a program napsal. Udělal to zejména pro operační systém Linux, takže samozřejmě pod licencí GPL, ale volně dostupná je i verze pro Windows a MacOS. Bohužel, vývoj kolem roku 2003 ustal a dál zřejmě nepokračuje, ale to příliš nevadí, protože funkcionalita, kterou program ve verzi 0.1.1 poskytuje, je podle mého názoru zcela dostatečná. Web programu HAC4Linux.

Vše potřebné bylo tedy známo, takže nezbývalo než začít pracovat na výrobě převodníku. Narychlo postavený prototyp se zcela vymykal způsobu jakým jsem byl kdysi zvyklý stavět a vznikla jakási vzdušná konstrukce. Protože Eliška (můj počítač) už bohužel žádný sériový port nemá, počítal jsem dopředu s tím, že tohle zapojení bude přes převodník RS232 -> USB připojeno do USB rozhraní počítače. Ze stejného důvodu jsem si s napájením obvodu MAX232 nedělal starosti, jelikož bude možné použít napájení z USB. Převodník z RS232 na USB jsem nestavěl, je to přece jen trochu složitější, a použil jsem továrně vyráběný převodník s integrovaným obvodem FTDI od firmy ASIX.

Schéma zapojení je poněkud neumělé, ale byl jsem líný to překreslovat v programu, možná někdy v budoucnosti.... Dolní schema napájení je uvedeno pro případ, že se rozhodnete pouze pro sériové rozhraní. MAXe pak budete napájet pomocí usměrněného napětí ze stavových linek portu RS232. Nicméně s tím USB převodníkem mi to fungovalo skvěle jak pod Lin tak i pod Win a vzhledem k tendenci výrobců počítačů zlikvidovat sériové rozhraní úplně (budiž jim za toto ustřižen!!! :-) je to možná lepší řešení.

Rozhodnete-li se pro převodník ze sériového rozhraní na USB vězte, že pod Windows vyžaduje instalačky (dostanete od výrobce převodníku nebo stáhnete z netu) a po instalaci se vám v systému objeví nový sériový port, třeba COM 5. V linuxu je to možná trochu složitější, potřebujete modul - ovladač pro převodník a ten je potřeba zpravidla zkompilovat, protože mám zatím dojem, že většina distribucí Linuxu jej implicitně neobsahuje. Pro převodníky s integrovaným obvodem FTDI se modul jmenuje ftdi_sio. Po kompilaci a zavedení modulu (modprobe nebo insmod) by se v systému měl objevit nový soubor zařízení se jménem např. ttyUSB0. Ten potom nastavíte jako komunikační port v programu HAC4Linux.

Držák s kontakty pro HAC4 byl vyroben v kooperaci s několika zručnými kolegy z práce, kteří jsou vybaveni frézkou a materiálem, takže na mne zbylo jen vrtání děr a smontování celého zařízení. Materiál držáku je gumotex, krabičku jsem koupil v GM. Hroty kontaktů jsou vyrobeny z lehce osoustružených kolíků, které se používají k uchycení polic v nábytku. Odpruženy jsou pak tyto kontakty pružinkama z propisovačky.

Hotové zařízení vypadá takto:

No a k čemu to všechno slouží? Je to krásná hračka a ve spojení s programem HAC4Linux z toho vypadnou třeba takovéto výstupy....

Abych nezapomněl, program je dodávan s anglickým jazykem a volitelně lze nastavit němčinu nebo španělštinu. Ani jeden z těchto jazyků mi jaksi nevyhovuje, proto jsem program přeložil do češtiny.

Teď už budu moci k našim výletům přidávat i obrázek s výškovým profilem trasy. Už se těším na Grosse Arber :-)

V Praze 9.2.2006.

Poslední změna: 12.10.2006.

Zpět na Kola