Sicílie 2006 - Vulcano, Stromboli
 |
 |
 |
Ranní dezinfekční doušek slivovice mi k probuzení nepomohl, tak jsem se vydal s ostatními na cestu. Ti nadrženější už byli kus před námi, takže tempo naší skupinky bylo opravdu ostré. V polovině kopce jsme první skupinku dohnali a protože tahoun Breb nepolevoval v úsilí, byli jsme nahoře nakonec jako první. Pospíchali jsme trochu zbytečně, ale nikdo z nás přesně nevěděl kdy vychází slunce, tak jsme tam chtěli být raději dříve.
Nahoře nás přivítala polojasná obloha a naše chutě na focení východu slunce vzaly za své. Ale i tak to bylo pěkné, všichni jsme udělali spoustu fotek a postupně jsme se vydávali kolem kráteru sopky dolů přes fumarolová pole kde vyvěrají sopečné plyny usazující se do jasně žlutých krystalů síry. Občas bylo trochu obtížnější vyhnout se oblakům nedýchatelných plynů, ale naštěstí docela foukalo takže se občasný závan smradu nechal přežít. Sám bych tam však raději nešel.
Cestou dolů jsem ještě posbíral nějaké šutry a pelášil přes přístav do kempu, protože už byl pěkný hic a chtěl jsem se ještě před cestou na Stromboli vykoupat na černých plážích ostrova. Pár plecháčů z místního supermarketu (místnost cca 25 metrů čtverečních) mi náladu ještě vylepšilo.
Darinka už byla vzhůru tak jsme něco pojedli a vyrazili na pláž. Pěkné koupání, chvíli jsme se opalovali a pak už jsme museli běžet balit abychom stihli loď na Stromboli.
Plavba na Stromboli byla trochu delší a většina cestovatelů dospávala časné ranní vstávání. Po vylodění jsme šlapali docela velký kus pěšky na místo kde bylo tábořiště. Protože ostrov jako takový má největší rozměr cca tři kilometry a většinu jeho plochy zabírají svahy sopky, bylo naše tábořiště v podstatě jen kousek za posledním domem vesnice na černé pláži s několika velkými kameny ohraničeno z jedné strany mořem a z druhé strany stěnou evidentně z lávy. Ono z lávy tady bylo vlastně všechno, celý ostrov.
Průvodci slibovali, že to bude romantika a představa, že se na tom úzkém kousku pláže s mořem vzdáleným tak dvacet metrů, kde nešlo pořádně upevnit stan, protože kolík do písku nezatlučeš, přižene nějaká bouře a větší vlny, byla na mně romantická možná až moc. Naštěstí k ničemu takovému nedošlo i když noční rej čarodějnic taky stál za to....
Po večeři jsme se vydali na Stromboli. Našim cílem nebyla vyhlídka nad kráterem odkud v případě příznivého počasí lze pozorovat pravidelné výbuchy sopky takřka v přímém přenosu, ale "jen" restaurace o mnoho metrů níž. Tak jako tak, snaha naše i našich přátel kteří vyšplhali po svazích sopky podstatně výše nebyla oceněna, protože po prvních erupcích, které byly jakž takž vidět se obloha zatáhla úplně a bylo po parádě. Škoda, to mě docela mrzelo, budeme se sem muset ještě někdy vrátit.
Po příchodu ke stanu jsme si s Darinkou ještě vytáhli karimatky před stan a začali jsme likvidovat přebytečné lahve vína abychom je nemuseli tahat zpět plné. Po chvíli přišla Zuzka a po ní postupně i ostaní osadníci. Všichni se však nějak zadrhli u našeho stanu a v okamžiku kdy Breb přinesl kytaru začalo být jasné, že z toho bude pěkný mejdan na závěr naší dovolené. Naštěstí jsem brzy únavou usnul, ale to co je na fotkách mi k představě co všechno se tam tu noc dělo docala stačí....
Mapa
Fotogalerie
| Předchozí den | Zpět na úvod Sicílie | Další den |
| Kontakt na správce webu | Návštěv: |