Sicílie 2006 - Cesta na jih
 |
 |
 |
Náš autobus v celé kráse (délce)
Poté co nás Darinčini rodiče vybavili zásobou úžasně česnekových řízků jsme vyrazili. Cesta do Brna byla v pohodě a za pár desítek minut jsme už vykládali naše zavazedla a kola na Zvonařce. Lidí tam bylo hafo, kufrů, báglů a kol taky, ale kupodivu se nakonec vše vešlo a i když to bylo tak tak, všechny otvory autobusu i vleku se nakonec povedlo uzavřít a jelo se. Vyrazili jsme pravda o hodinu později než bylo v plánu, ale jak řekl náš průvodce Lyšák, bylo to v celou stejně jako podle plánu, takže to bylo vlastně v pořádku.
Lyšák
Vzhledem k tomu, že při nakládání jsme se docela zapotili a ztrátu tekutin jsme poctivě doplňovali, byla první zastávka brzy po překročení rakouských hranic pro mnohé téměř kritická. Pivo opravdu není vhodný nápoj pro dlouhé cesty, ale postupně jsme si zvykli a na zpáteční cestě jsme jednou bez zastávky vydrželi přes pět hodin.
Odpoledne a večer prvního dne se nám o zábavu staral nejmladší účastník zájezdu, malý Ondřej, ze kterého určitě jednou bude nástupce Palackého. K večeru nám na osobní přání výše jmenovaného pustili film Doba ledová, což bylo fajn a zhruba v půlce náš začínající entomolog usnul a spal až do rána :-) V noci jsme ještě nabrali posledního účastníka zájezdu velkého Michala a kolem osmé ráno jsme dorazili k Římu. Počasí nic moc, chvilkama prší což mi poněkud kalí náladu, ale co se dá dělat.
Po několika dalších hodinách jízdy jsme byli v Národním parku d 'Abruzzo kde museli řidiči odpočívat což pro nás byla příležitost trochu protáhnout rozlámaná těla na kolech. Bohužel pořád trochu pršelo, takové ty přeháňky co nevíte kdy se to spustí a nevypadá to na zlepšení. No, moc se nám nechtělo, ale během vykládání kol z vleku pršet přestalo a my jsme po skupinkách vyrazili na výlet k jezeru Barrea.
Jezero Barrea
Podle Lyšákovy mapy a popisu trasy měl mít výlet asi 60 kilometrů, ale v našem podání měl kilometrů jen 43. Nejzažším bodem vyjížďky tak byla vyhlídka nad jezerem s blízkým barem kde jsme provedli ochutnávku piva, kávy a vína (v uvedeném pořadí) a "počkali" dokud nezačalo opravdu pořádně pršet abychom se mohli vrátit řádně mokří a špinaví. Zase až tak strašné to nebylo, ale že by mě to počasí nějak nadchlo, to ne. S výletem na Kokořín se to nedalo srovnat :-)
Navíc se Majdině pokazilo kolo, přesněji řečeno, došlo k podélnému prasknutí boku probržděného ráfku což je závada, která se na cestě v podstatě nedá opravit. V sobotu odpoledne uprostřed národního parku, navíc v zemi kde se hustota cyklistických prodejen s tím na co jsme zvyklí u nás nedá srovnat, situace na prd. Naštěstí to nakonec dopadlo dobře jak se dočtete dále.
Po našem příjezdu k autobusu jsme nakládali kola a naše kuchařka Renata nám mezi tím vařila večeři. Byla rajská (dobrá). V osm večer vyrážíme dále na jih směrem k moři a snad za teplejším počasím. V noci většina lidí v buse spí. Nechápu jak to dělají, já spal jen vyjímečně, ale naštěstí mi to nechybělo.
Výškový profil trasy
Fotogalerie
| Předchozí den | Zpět na úvod Sicílie | Další den |
| Kontakt na správce webu | Návštěv: |